Vítáme Vás na stránkách věnovaných RC modelům a vším, co s nimi souvisí. Na této úvodní straně jsou uvedeny vždy pouze
nejnovější články. Zbylé články jsou pak roztříděny podle tématických okruhů a jsou přístupné z ovládacího menu vlevo.
Věříme, že se Vám naš server bude líbit a budeme se snažit stále zkvalitňovat jeho obsah. Největší motivací pro naši
redakci jsou Vaše ohlasy. Budeme proto rádi, když nám napíšete své postřehy, názory a nápady na zlepšení.
Snad každého leteckého modeláře dříve či později napadne, jaké to asi je pilotovat opravdické letadlo. A někdo jde ještě dál a popadne ho touha přímo se stát pilotem. Nevyhnulo se to ani mě. V náseldujícím článku líčím své první pilotní zkušenosti. Očekávání bylo veliké, zážitky ještě větší, ale vše se vyvíjelo úplně jinak, než jsem si zprvu představoval.
Dostali jsme nabídku otestovat novinku na českém trhu - model Tulix. Pod tímto poněkud zvláštním názvem se skrývá EPP větroň o rozpětí 2 metry, který má vzor v reálném stroji DG-1000. A jelikož nás tento model na první pohled zaujal, nabídku jsem přijali a model řádně otestovali. A tentokráte se tohoto úkolu zhostili hned dva autoři najednou. Výsledky jejich testování naleznete v následujícím textu.
Do redakce se nám dostalo k otestování velmi zajímavé letadlo. Poprvé zaujalo Vzduchoplavce na výstavě Model Hobby a po nějaké době dám bylo nabídnuto k otestování firmou rcshop.eu. Této příležitosti jsme se rádi ujali a přinášíme jeho test. Původní předpokald, že se bude jednat o pomalý akrobat na pohodové polétání se sice nenaplnil, ale i tak nás letadlo mile překvapilo.
O Junkersově osmaosumdesátce jsem přemýšlel dlouho, dokonce již byla ve fázi výkresu ale pak jsem se dozvěděl že pan Poduška z Brna (Flying Styro Kit) tohto "válečníka" má v plánu vyrábět, tak po krátké domluvě s ním, mi poslali JU-88 na dobírku. Každý modelář to asi zná, ten krásný pocit když otvíráte krabici s modelem jehož předloha je vámi obdivované letadlo, ne jinak to bylo u mě.
Po dvou sezónách odlétaných s elektrovětroni malé až střední velikosti jsem se rozhodl, že je čas pořídit si něco většího. Ta magická hranice mezi větroni a "házedly" je zhruba kolem 3 m rozpětí, takže bylo jasné, že to bude třímetr. Ani tady nebyla volba jednoduchá. Nakonec, po prostudování zahraničních modelářských webů a špionáži u domácích uživatelů podobných modelů, padla volba na Trinity F3F elektro od Baudis Model.
Až do nedávna jsem si při nabíjení baterií všeho druhu bohatě vystačil s nabíječem Ultramat 10. Ale pak se objevily akumulátory A123 a ty vyžadovaly nový nabíječ. A aby se potenciál nových akumulátorů využil naplno, bylo potřeba, aby tento nabíječ byl schopen nabíjet proudy až 10 A. Pro takový nabíječ je třeba i pořádný zdroj, který bude schopen dodat alespoň 20 A. Nakonec padla volba na nabíječ Hyperion EOS 1210i a zdroj Graupner 20 A.
Již delší dobu sem pokukoval po nějakém modelu vrtulníku, protože se mi to strašně líbilo a vrtulník byl v podstatě jeden z mojich malých snů. Kolega nám přímo před domem ukázal malý elektrovrtulník, který měl však celou konstrukci z duralu včetně hlavy a mechaniky vrtulky.
Dva dny jsem skoro nespal a pořád na něj myslelj, až jsem jej objednal. A zde se začíná psát příběh "zeldy vrtulníkáře"...Nové video!
